Zdroj chladu klimatizace zahrnuje přirozený zdroj chladu a umělý zdroj chladu. Přirozenými zdroji chladu jsou především tunelový vzduch a voda z hlubokých studní. Hlubinnou studniční vodu lze použít jako studený zdroj komfortní klimatizace k úpravě vzduchu, ale při nedostatečném objemu vody ji nelze široce využít. Vzduch v tunelu se používá hlavně k odesílání studeného vzduchu v podzemních jeskyních a tunelech civilní protivzdušné obrany do míst použití pro ventilaci a chlazení. Použití vody z hlubokých studní a tunelového vzduchu se vyznačuje úsporou energie a nízkými náklady. Kvůli různým podmínkám ji však nelze nikde aplikovat.
Umělý zdroj chladu využívá především různé typy chladniček k přípravě nízkoteplotní studené vody k úpravě vzduchu nebo přímo k úpravě vzduchu. Výhodou umělého chlazení je, že není omezeno podmínkami a dokáže vyhovět jakémukoli požadovanému vzdušnému prostředí, takže je uživateli široce využíváno. Jeho nevýhodou jsou velké počáteční investice a vysoké provozní náklady.
Zdrojem tepla vzduchotechniky je především nezávislá kotelna a síť ústředního vytápění. Tepelným médiem nezávislé kotelny může být buď horká voda nebo pára, nebo může být dodávána horká voda a pára současně, tedy parní vodní kotel dvojího použití. Palivem kotle může být uhlí (uhelný kotel), olej (olejový kotel) a plyn (plynový kotel).
